Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

neděle 27. ledna 2013

Lidé přicházejí a lidé odcházejí..



Když jsem byla malá, neuměla jsem si představit život bez maminky, bez rodiny, bez našich psů, bez našeho domu, kamarádů ve škole.

Jak jsem rostla, bydlení se měnilo, psi se utráceli, kamarádi se stále střídali a nakonec jsem přišla i o část rodiny.

Když mi bylo 17let, přišlo to nejlepší co se mi v životě stalo a dodnes bych to nevracela. Byla nucena se osamostatnit od všeho zbývajícího-matky a malého bratra. Někomu to přijde smutné, ale pro mne a moji sestru to bylo vysvobození, i když bych si to zpětně hlavně pro ni přála za trochu jiných podmínek.

Začal mi nový život-noví přátelé, nové bydlení, nové kamarádky, nové lásky. Už jsem to tady psala, jsem člověk, který nesnáší změny a  jsem nervozní, když vše není na svém místě, at se to týká jídla v ledničce, botů v botníku, zboží v supermarketu, počasí za oknem, urovnaného polštářku, jistoty v životě..

Časem člověk zjistí, že rodinu si nevybereme, ale přátele ano. Někdy jsou to ti správní, jindy ne. Ti také přijdou a odejdou. Pak potkáváme lásky. Ty už jsou složitější, tam to bolí a moc. Nejde říci zda jsou správné či nesprávné. Spíše bych to rozdělila na výhodné, bezhlavé, zábavné, oddané, zničující, čekající, bezohledné, spalující, nevděčné a? Navždy..

Tyhle všechny jsem zažila a některé ty pocity patřily ve většině jedinému člověku.

Pak máte své dny, kdy si uvědomíte, že to co cítíte vy asi úplně tak nemusí vždy cítit ten druhý. On si totiž člověk velice rád namlouvá, že je chtěný, víme? Obzvlášt když je sám. A touží po rodině, zázemí. Pak po vašem uvědomění přijde potvrzení ze strany toho druhého.. Co pak? No bud se můžeme zhroutit, porvat se s tím po svém a nebo si uvědomit zákon starý, jako je lidstvo samo.

Lidé totiž přicházejí a logicky, někteří z nich s námi nezůstanou věčně a časem prostě odejdou. Ne na věčnost, ale z našich životů.

Můžete je potkávat, víte o nic od přátel, ale už jsou pryč. Na vás je to tomu člověku dovolit, aby odešel.Odešel z vašeho života, odešel z vašeho srdce, protože pokud to neuděláte, vy nemáte možnost jít dál.. Představa, že se třeba za deset let potkáte s novými rodinami je šílená a nemyslitelná. Představa že ten člověk dýchá jiný vzduch než vy vás ničí. Ale musíme se s tím smířit.

Už ten moment, kdy si uvědomíte jak se věci mají je velkým krokem kupředu. Bolí to, hroutí se vám život. Ale víte, já věřím v osud.  Nejen v tom smyslu, že vše zlé je k něčemu dobré. Ale předebším věřím tomu, že ke každému člověku na naší planetě existuje ideální partner. něco jako druhá polovina duše. Pak jste jeden člověk. Malý problém je v tom, že zároven věřím tomu, že toho člověka nemusíme potkat hned, ale třeba ve čtyřiceti. Do té doby se nějak protloukáme, vztahy, životem. Nestyďme se si přiznat, že ten život není úplně dokonalý, pokud jej nemáme s kým sdílet. I ten sebevětší drsňák má občas slabou chvilku a i nejzapřísáhlejší feministka se občas jednoduše potřebuje přitulit.

Děkuji těm z vás, které se mnou prožíváte poslední týdny, člověk si vždy myslí, že už bude dobře a pak se to nějak nepovede. Zároven vidím, že ve své situaci nejsem sama, svěřujete se mi s vašimi trablemi a já si toho od vás moc vážím.

95 komentářů:

  1. Jsi pro mě obrovskou inspirací.
    Tvoje články mi dodávají sílu a porozumění.
    Děkuji ti za to, že tu pro nás jsi :)

    OdpovědětVymazat
  2. Niekedy je to plávanie životom ťažké. Nielenže všetko zlé je na niečo dobré, ale dokonca vraj každý človek, ktorého stretneš a s ktorým prežiješ čo i len chvíľku alebo niekoľko rokov, tak prišiel do tvojho života preto, aby ťa niečo naučil. Takže aj keď niekedy to zle dopadne, tak dotyčný človek určite bol v živote prínosom. Držím palce, nech to máš už len lepšie a lepšie.

    Štýl ženy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Průšvih ale je, když ti člověk který se ti živtem jen mihne dá více než jiný, který je tvojí součástí šest let. pak nemůže být chyba ve mě, že ne?

      Vymazat
    2. tak to teda prušvih je... ale určite ty za to nemožeš. Proste je to asi tak, že niekto nám dá v živote viac, ako ktokoľvek iný, aj ked ho poznáme iba chvilku..

      Vymazat
  3. krásný článek, myslím, že takováhle témata občas vážně stojí za zamyšlení. Člověk na všechny trable a potíže světa není nikdy sám, věřím, že se vždy najde v blízkosti dobrá duše, která ráda pomůže a bude stát při něm, ale je určitě dobré si uvědomit, že každý jsme na tomhle světě sám za sebe a musíme se se vším vyrovnat hlavně sami v sobě :)
    Mnoho štěstí do budoucna a ať se vše k dobrému obrátí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, pokud si to člověk sám v sobě nesrovná, nemůže jít dál..

      Vymazat
  4. Veru, tyhle články mě hrozně baví.. Opravdu píšeš moc hezky, od srdíčka.. :) A moc pěkně se mi to čte, někdy mi příjdou až moc dojemné :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti upřímně se ti přiznám, že bych bych byla raději, kdybych neměl důvod to psát. Ale deníček se týká všeho..

      Vymazat
  5. Napsala si to moc krásně :). Ani k tomu není potřeba něco dodávat, jen to ať ti v životě vše vychází :).

    OdpovědětVymazat
  6. Ahojky
    přečetla jsem si tvůj článek a jela dolů na komentáře a řekla si co ti napsat
    Něco hezkého ať utěší nebo co si myslím já a může to být i hnusné.. nakonec jsem vypnula tvůj blog
    ale za pár minut se vracím :-)
    A myslím si že o všem co píšeš to je pravý život :-)
    Musíme ho brát jaký je..naše city nebrat s rozumem Protože to si myslím já když nad vším moc přemýšlíme je to horší..A opět někdy ten rozum opravdu brát vážně
    To je krásný život problémy hádky ale pak je tu i usmiřování láska krásné pocity!
    Každý ten život má jiný a na každým je jaký si ho udělá!
    Jsi velmi silná osobnost a už jen přes pár řádků a pár fotek vidím že JSI
    Život ti nezačal růžově ale sama jsi se zařídila a proto říkám JAKÝ SI TO UDĚLÁŠ TAKOVÉ TO MÁŠ !
    Mám tě ráda ale nikdo ti zde neporadí jak si poradíš sama :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simi, nejraději jsem za upřímnost, protože i kdyby byla jak ty píšeš hnusná, pomůže kolikrát člověku více než nějaké utěšování :-*

      Vymazat
    2. Ano jsi chytrá :-)
      A proto si myslím že si se vším poradíš nejlépe sama.. a nebo ten kdo tě opravdu zná a má tě rád :-) takhle je těžko něco říct

      Vymazat
  7. Ja take nemam rada vyraznejsi zmeny, at uz se tykaji cehokoliv, pokud to nejsou zmeny, ktere sama chci, ale clovek si bohuzel vzdy vybirat nemuze :(

    OdpovědětVymazat
  8. tyhle tvé články mají vždy něco do sebe a já je čtu strašně ráda. zároveň tě obdivuju za to, že jsi se dokázala sama o sebe v 17 letech postarat. mně táhne na 19 a nějak si to nedokážu představit. teď už ano (i když né tak úplně sama, sním o bydlení s přítelem), ale v 17 bych to asi nedokázala.. máš můj respekt, fakt.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naty, já měla doma chůvu i uklizečku a taky jsem se o sebe nakonec bez pomoci dokázala postarat. Nějteré věci ti nájemní síla nevynahradí a vstříct lepším zítřkům v sobě musíš najít sílu jít dál.

      Vymazat
  9. Tenhle článek podle mě momentálně hodně poslouží lidem, kteří teď třeba nemají to nejlepší období. Je to hodně povzbuzující. Líbí se mi, jak se umíš otevřít a dát to do písemné formy. :*

    OdpovědětVymazat
  10. Napsala jsi to moc krásně.Bylo by nádherné nemít tyto pocity,necítit se nikdy sám a být stále šťastný.Já si ale myslím,že lidé kteří projdou strastiplnou cestou,pak prožívají ty chvíle štěstí daleko intenzivněji,než někdo,kdo životem proplouvá,aniž by něco cítil.Čím víc všechno bolí,tím víc umíš cítit,pohladit,pochopit.Verunko,chyba určitě není v Tobě.Osobně Tě sice neznám,ale z vlastní zkušenosti vím,že člověk s Tebou může pět let žít a nic po sobě nezanechat,jen bolest a trápení...a pak potkáš někoho a říkáš si jestli jsi blázen anebo se Ti opravdu může v životě stát něco tak krásného.Já věřím,že všechny lidi čeká to jejich štěstíčko,které si zaslouží..Ty budeš pro svého muže jednou pokladem a bude to muž,který to dokáže ve všech směrech ocenit.Protože ikdyž člověk chodí se vztyčenou hlavou,potřebuje rameno,na které se může spolehnout...a bohužel přátelé někdy nestačí.Můj muž,je můj nejlepší přítel...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tu poslední část jsi napsala krásně a přála bych to každé z nás!

      Jsi zlatíčko, jsem ráda za čtenářky jako ty :-*

      Vymazat
  11. Též jsem člověk co změny nemá rád a nějaká větší mě vždy hrozně děsí! :( Ale člověk si nevybere.. Držím palečky, ať se vše zlé v dobré obrátí! :)

    OdpovědětVymazat
  12. Verunko při tvém článku jsem se snad ani nenadechla...

    OdpovědětVymazat
  13. Moc krásně jsi to napsala, je v tom spousta emocí a jsi odvážná, že jsi je dala, tak veřejně najevo. Souhlasím s Tebou ve spoustě věcech, v hodně pocitech se vidím. Přeju Ti jen to nejlepší a ať jsi šťastná s lidmi pro, které znamenáš nejvíc na světě! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ty emoce tam jsou a chtěla jsem být upřímná, jinak by ten článek neměl cenu. Děkuji za hezká slova a to ztotožnění doufám jen po teoretické stránce :-)

      Vymazat
  14. Jsi uzasna, ikdyz jsem vekem jinde jsi moji inspiraci a hodne s tebou soucitim a sdilim tve nazory. Diky ze pises svuj blog a ze te muzu cist!! ;-) :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi jsi zlatíčko! Některé věci chodí stejně, nehledě na věk.

      Vymazat
  15. Tvé články čtu moc ráda, ale tenhle mě dojal a donutil se zamyslet nad pár věcmi... Je to hezky napsané

    OdpovědětVymazat
  16. Jsem o dost starší než ty a musím říct,že jsi to napsala tak,jak to v životě chodí..Každý z nás prožívá určitá období svého života všelijak,pláč,smích,radost,zklamání,touha apod.,ale to je právě život.Záleží na každém z nás,jak se s tím popere.Já manželství opravdu neměla vůbec hezké a s odstupem času,ač se to zdá podivné,jsem ráda,že jsem to prožila,ony totiž ty hnusné zážitky člověka posílí,ale to jsem si uvědomila až daleko později..Věř,že i ty jednou budeš maminka(a já myslím,že úžasná),budeš mít manžela,který vás bude milovat a ty psy budeš mít také.Přeji ti z celého srdce hodně štěstí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za upřímný vzkaz!

      Že některé zkušenosti o věku víme, tedy snad, někdo i ve čtyřiceti může být velké dítě a někdo v mém věku si zažije jako jiný za x životů.

      Každopádně nijak se nelituji, jen je na čase jít dál a slova vás všech mi pomáhají.

      Ano, na rodinu se těším velmi, ale poučena ze vztahů v rodině myslím především na dobro dětí, zázemí, společnou lásku, pevný vztah rodičů než upřednostnit svoje tužby.

      Já jako rodič mám ke svému dítěti zodpovědnost ještě než se narodí. Nejen ve výběru partnera-otce, ale i ve vlastní vyzrálosti a zodpovědnosti k rodině.

      Vymazat
    2. Ano Veru,to je důležité.Je vidět,že své priority máš srovnané a víš,co chceš ,kéž bych i já to tenkrát měla...ale asi jsem si tím měla projít a ono mi to opravdu pomohlo a nakoplo.Jinak svým článkem ve mně opravdu nebudíš dojem sebelítosti ani náhodou.Člověk se potřebuje prostě někdy svěřit se svým trápením,pocity,starostmi a chce slyšet názory ostatních.Ještě jednou ti přeji v životě hodně štěstí.

      Vymazat
  17. Veru...
    Nikdy se nevracej do minulosti, protože to jen zabíjí Tvůj drahocenný čas. Příběhy se neopakují, lidé se nemění. Nikdy nikoho nečekej. Nestůj na místě. Jdi jen vpřed, neohlížej se. Lidé, kteří jsou Ti souzeni, Tě doženou, nebo budou kráčet s Tebou stejným směrem. Nech lidi odejít: pokud se vrátí - patří k Tobě, pokud ne - nikdy ani nepatřili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Člověk si Luci opravdu kolikrát ubližuje sám..

      Jenže ja bych řekla, že on mě nakonec dohnal, tedy minulost jde za hlavu, těšíš se na společnou budoucnost, konečně, po letech.. A ono nic, nula, prázdno.

      Vymazat
    2. Veru, člověk, který s tebou po letech nechce být, za to nestojí. Věř mi. Vím to moc dobře.

      Vymazat
  18. Raz som čítala Verunko a aj keď nie som veriaca v pravom zmysle slova táto myšlienka ma vždy podrží: prišiel Človek za Pánom Bohom a sťažoval sa, nariekal, že prečo on musí nosiť na svojom chrbte najväčší a najťažší kríž...Pán Boh ho teda zobral to jednej miestnosti kde bolo krížov veľa, rôznych veľkostí a povedal Človeku nech si vyberie ten, ktorý sa mu najviac páči, ktorý si myslí, že by uniesol. Človek po dlhom vyberaní ukázal na jeden, že ten sa mu páči, ten by uniesol a Boh sa pousmial a povedal, vidíš a to je ten tvoj....
    Táto myšlienka ma podrží práve vtedy keď sa neustále pýtam prečo práve ja???? A naozaj je to tak, že v život nakladá len tým čo veľa unesú...
    A ty si preto krásny človek nielen výzorom ale aj dušou lebo veci, ktorými si si prešla ťa posilnili a vieš si vážiť veci, ktoré iným prídu ako samozrejmosť.
    Ty to všetko zvládneš, aj ked ťa nepoznám osobne, verím ti tak ako sebe :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kači, nikdy jsem se nelitovala a přesto chápu ty pocity člověka s břemenem bolesti.
      I když se těd trápím, stále myslím na to, že lidé prožívají a překonávají daleko, daleko horší bolesti-rozpad manželství, nenaplněné sny, ztráta partnera, bezdětnost a spousta jiných.

      Bude lépe a v to pevně věřím, jen já si dovolila ten luxus udělat krok zpátky a byla jsem za to krutě potrestána.

      Děkuji ti, za každý tvůj vzkaz!

      Vymazat
    2. A ten luxus si môže dovoliť len silný človek, ktorý podvedome vie, že prípadné následky zvládne, je na ne pripravený, to mi ver! Ja ďakujem za tvoj blog :*

      Vymazat
  19. Veru, moc pěkně popsané. Asi jsi to v životě neměla vždy jednoduché. Ale věř, že všechno prožité, a to i ty špatné věci, tě posunou dál. Taky jsem si prošla obdobím, na které nerada vzpomínám, ale o to víc si teď vážím toho, co mám. Uvidíš, že zase bude líp a já ti to moc přeji, protože život je strašně krátký na to, abychom ho prožili ve smutku a trápení. Takže hlavu vzhůru. Sice tě znám jenom virtuálně, ale myslím, že jsi dost silná osobnost a TY to zvládneš :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lépe bude a už dávno mohlo být, je jen na mě jak se se situací poperu. Ted jen po posledních týdnech v sobě najít tu sílu jít dál.

      Vymazat
  20. Veru, moc hezky napsaný článek, i když bohužel s trochu smutnou tématikou, ale jak sama píšeš, život není vždy jen veselý, radostný a perfektní bez chyby. Jsou lidé, kteří z života odejdou, musíme je nechat jít, bohužel někteří i na věčnost, což je potom jako nezaplnitelná díra v životě více lidí.
    Na závěr bych přidala jen malý citát, který jsem dostala od milované osoby napsaný v keramické destičce: ,, za mraky vždy nejdeš slunce " ....občas do našich životů vtrhne déšť či bouře, ale ta je také od toho, aby vyčistila vzduch a slunce mohlo zase vyjít a my se mohli těšit z krásných dnů :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásný citát, vážím si toho, že jsi mi jej sem napsala!

      Vymazat
  21. Veru,
    když se mi v životě všechno sesypalo, myslela jsem, že to nedám. Po letech jsem strašně ráda, že se to sesypalo a že jsem tam, kde právě jsem.
    Přeju ti, abys velmi brzy zakotvila v něčem, co tě naplní a nakrmí. Nezapomeneš, ale budeš za svoji dnešní ztrátu nakonec šťastná. Tomu věřím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani znám tvoji situaci, zrada vždy bolí, protože nikdo ti nedokáže ublížit více než milovaný člověk.

      I já sama pevně věřím, že vše zlé je k něčemu dobré. Jenže ono to zlé už nemělo nastat, už jsem měla být šťastná.

      Děkuji ti za vzkaz!

      Vymazat
  22. Verčo, Tvůj článek mě dojal. Vždycky když si od Tebe něco takové přečtu musím se zamyslet nad svým životem. Přeji ti, ať se vše brzy zlepší a ať jsi pořád tak silná! :-*

    OdpovědětVymazat
  23. Verunko, krásně jsi sepsala krutou realitu.
    Tolik emocí..
    Prožívala jsem teď šílené období, ještě ani zdaleka asi nekončí, ale musíme se pořád držet na nohách, jinak nás to trápení pokoří :(
    Drž se!!

    OdpovědětVymazat
  24. This picture has so much mood in my eyes! Great - thank you for showing and sharing.

    xxx
    Rena

    http://dressedwithsoul.blogspot.de

    OdpovědětVymazat
  25. Tvůj článek mi vehnal slzy do očí a zároveň mě donutil přemýšlet o mé současné situaci.Je na čase řešit to a jít dál.
    A tobě přeju,abys co nejdřive byla znovu šťastná:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy je to lepší. Minulost znamená dobu minulou, užívejme si přítomnost a těšme se na budoucnost!

      Vymazat
  26. Ty jsi ale komediantka... Že Tě to pořád baví se do mě navážet...Jsi už fakt směšná.No doufám,že si to nepřečte babička.Dost překrucuješ realitu.Pokojíčky jako skladiště,vysvobození pro sestru..No nevím,jestli je Hana šťastná.A co pozoruji Tebe,tak Ty už vůbec ne.Ale jak jste si to obě udělaly,tak to obě máte..A jen taková rada.Nepsala bych takové věci na net a už vůbec nedávala fotky.Aby ses jednou nedivila. Tvá zlá matka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ještě se mi někdo diví, že svoji matku raději neznám? Jak říkám, rodiče si nevybereme :-/

      Vymazat
    2. Verunko to mi je moc líto :( drž se!

      Vymazat
    3. A ani děti si bohužel nevybereme... Můžeme se snažit jak chceme,a dopadne to takto. Jak sis to zařídila,tak to máš.Tak si pořád nestěžuj.A že jsi pořád sama? Za to si ale můžeš jen Ty..Zlá matka

      Vymazat
    4. Keď je človek sám, neznamená, že je osamotený a je choré milá zlá matka, ,,kopať" do vlastného dieťaťa keď je v zložitej situácii, materinský cit také veci nepozná a viem o čom píšem!

      Vymazat
    5. Když se s tebou srovnám, tvé skore už nezvládám, to je fakt. Měla bych mít za sebou dvě manželství, děti s různými partnery, sponzoring od rodičů. Já si ty své nevybrala, ale vy jste si nás vychovali.

      Na druhou stranu jsem zabezpečená do konce života, a že mi jeden vztah nevyšel? No a? Takových lásek ještě bude! Stále se respektujeme a ctíme Tvoje praxe s taháním po soudech se mi hnusí, ve všem mám čistý štít a jsem na cestě vstříc všemu novému.

      Tedy mi to přej, jako to já přeji tobě.

      Jak jsem napsala, to že jsem ukončila styky s matkou bylo to nejlepší rozhodnutí a děkuji, že jsi mi jej opět potvrdila :)

      Vymazat

      Vymazat
    6. Veru, držím pěsti, buď silná!

      Vzpomínám si přes x-lety na omlazení.cz, kdy tvá "zlá matka" tam taky komentovala tvoje příspěvky, už tehdy mi to přišlo od ní hodně divný. Vypadá to, že tě po očku pořád sleduje.

      Vymazat
    7. Eliško, je to jen na ostudu a to nevidíš její vzkazy, které nezveřejňuji. S tím člověkem si nemám co říct, je pro mě cizí a x let s ni nejsem v kontaktu a stejně má pořád tyhle potřeby. Holt smutný případ.

      A že se člověk zmíní o dětsví? Bohužel je součástí nás všech a do života nás poznamená.

      Vymazat
    8. Veronika...
      tak ako ty ani ja so svojou matkou nemám vzťah,nie sme si blízke,do tých cca 25r ma to bolelo keď som videla kamarátky ako sa môžu sv.mamám zdôveriť s hocičím,u nás to možné nebolo.
      Ale potom prišiel zlom,uvedomila som si,že chyba nie je vo mne,že ja nie som tá zlá ktorá nie je ani natoľko schopná aby ju mala rada vl.matka,sebavedomie som mala dovtedy na nule ale keď som sa rozhodla preťať kontakt tak paradoxne prišiel záujem s druhej strany,na čom sa teraz už len smejem,musíš si uvedomiť,že ten divný nepochopiteľný postoj nie je kvôli nám to je ich povaha a iné už nebudú,nemajú vyriešené samé seba,ja to teraz neanalyzujem a poviem ti som šťastný človek po takej dobe zo mňa opadol balvan.
      Nakoniec môžme byť aj vďačné pretože nebyť ich tak nie sme tam kde sme :)
      A k vzťahom...čas zahojí,zažila som lásku,po skončení ktorej ma ak to je vôbec možné bolela asi každá bunka v tele tým sklamaním, ale keď sa na to spätne dívam,muselo sa to stať,zase ma to posunulo niekam inam,teraz som rada,že je to po rokoch už aspoň na kamarátskej rovine a pre mňa sa kruh uzavrel tým,že toho človeka stretnem,pozdravím,poprajem mu úprimne všetko dobré a šmitec,necítim nič,ani bolesť ani nenávisť a tak to má asi byť.
      Tí,čo prišli po ňom no žiadna hitparáda :D ale naučila som sa byť vďačná za všetko,ani nevieš kedy v budúcnosti sa ti práve taký zážitok bude hodit a budeš z neho čerpať.
      A áno,Mr Right tam niekde čaká :)
      Prajem ti veľa síl a keep smiling :*

      Simona

      Vymazat
    9. Ajaaaj, Veru, vitam te v klubu dcer, co maji silene matky.. ja to mam podobne, leta vztah na bodu mrazu.. z padnych duvodu.. drz se kocko, bude lip!!!

      Vymazat
    10. Verunko drž se! Čtu to tady a brečím jak malá holka - mám to s mátí podobné. Když mě a sestře v dospělosti řekla, že nás vlastně nikdy nechtěla a že jsme jí zkazily život, myslela jsem, že táta na místě umře - byl u toho! VŮBEC VLASTNĚ NEVÍM, PROČ?! Se sestrou se od 18let staráme samy o sebe, od našich vlastně nic nechceme, všechno bylo ok.....když to shrnu, je to 7let, co se matce vyhýbám a je mi opravdu líp bez ní a jejich zákeřností. Držím Ti pěsti, ať Ti v životě vyjde vše podle Tvých představ! Čtu pravidelně Tvůj deníček, seš rozumná a chytrá holka!
      Přeji Ti krásný život!

      Vymazat
    11. Dost se tady bavím... Chuderka Veronika...Pomazala,co se jí nehodí do krámu.Jsi sebestředná mrcha, a jsem ráda,že máme od Tebe pokoj..Stydím se,že jsi má dcera. Neber si mě do huby. A oblbuj tady ty blbky dál.A pokud toho nenecháš,tak se zařídím.

      Vymazat
    12. Nic jineho jsi nepsala, nebylo co zveřejnit.

      Ano, urážky a výhružky vudci vsem ti vZdy šly, proti jsem s tebou nevhtela mit nic spolc neho.

      Každopadně svých čtenářek si vážím na prvním míste a v zivote bych si nedovolila o nich smyslet timto zpusobem. To je rozdil mezi nami, ja svych pratel vazim!

      Vymazat
    13. Ty jo tohle absolutně nedokážu pochopit....já jako matka, která sem porodila a vychovám dítě, nechápu jak bych se jednou v životě mohla takto k dítěti chovat...opravdu nee...

      Vymazat
    14. Veru, moje máma je stejná. Absolutně stejná a vím, že pokud bych napsala takovýto článek, napsala by mi naprosto stejný komentář.
      Neustálý stalking, hlídání co kdy kde dělám, co píšu, je to k zbláznění. Má ráda mojí mladší sestřičku, já jí tedy miluji nadevše a ona jediná mě s ní teď spojuje. Často pro mě nenašla jiná slova, než krá*a, pí*a. Nedovedu si představit, že jednou budu své dítě nenávidět stejně, jako moje máma nenávidí mě. Neberu drogy, nekradu, nechodím za školu, nedělám ostudu. Sama nevím, proč mě nemá ráda. Podle ní jsem sebestředný hajzl, nevděčná mrcha a spousta dalších věcí. Je mi to líto, snad budu lepší matka.
      M.

      Vymazat
  27. Veru, napsala jsi to krásně. Lidi přicházejí a odcházejí a jelepší, když se to stalo teď, než když by už v tom byly i děti... Věřím, že bude brzy lépe a ty tomu věř také.
    Hlavně se nezabávej pořád minulostí, bude tě to brzdit v tom jít dále. :) Držím ti palce a fandím, aby ti bylo lépe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V životě jsou různé situace a opravdu nemá cenu koukat na minulost. Já vždy šla vstříc budoucnosti, ted jedinkrát se ohlédla a zrovna se nezadařilo. No stane se, bude lépe!

      Vymazat
  28. Jak to tak čtu, tak to nemáš jednoduché, ale bude líp, protože ty to.dokážeš... Piš i nadále...jinak podle stylu psaní a vkusu i s bytem, soudím, že jsi velmi schopná, inteligentní a šikovná žena.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, zrovna taková situace v životě, ale brzy bude lépe :)

      Vymazat
  29. Neskutočne nádherne napísané. Hovoríš mi z duše. Pred vyše rokom som riešila podobnú situáciu, škoda, že sa mi vtedy nedostal do ruky tento tvoj článok:-). Na niektoré veci asi človek musí prísť sám:-). Si super baba a vôbec, určite bude lepšie:-)!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi děkuji za vzkaz!

      Ano, na některé věci je dobré přijít sám, ale proč si to trošku neulehčit?

      Jsem tady pro vás! Nezapomeńme, že slunce vždy opět vyjde!

      Vymazat
  30. Prostě a jednoduše řečeno, dnešní článek mě dojal... přeju ti hodně síly, statečnosti a naděje v lepší časy...

    OdpovědětVymazat
  31. Nejhorší je najít toho druhého který k vám patří a kvůli vlastní blbosti o něj přijít. Po 2 letech je pořád ta bolest stejná a zapomenout už vím, že nejde, ted se jen učím dál žít život bez něj.

    Přeju ti jen štěstí a lásku Verunko

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lauren, to přejde a časem zjistíš, že ti to dopadlo nejlépe, jak mohlo! Věřme v osud, vše je dané!

      Vymazat
    2. Díky Verunko, snad máš pravdu. Zatím to tak nevypadá, ale není všem dnům konec já vím.

      Vymazat
  32. Verčo napsala si to prostě skvěle! Takové články ráda čtu a uvítám ho vždy když budeš mít náladu nějaký takový stvořit. Máš pravdu život je prostě cyklus, který běží a my se jím míjíme a potkáváme plno lidí, kteří s námi prostě nemusí zůstat. Souhlasím se vším cos napsala a také se s tím ztotožňuji. Také věřím na osud a vždy si říkám,že to zlé, co se mi stalo mělo důvod proč se to stalo, protože na mě možná někde čeká něco lepšího. :) Ano každý z nás má trable.. I já sem je měla a pohla sem se dál, protože sem zjistila, že sem měla ráda někoho kdo byl prostě falešný... život není lehký, ale vždy může být hůře! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A pro nás už jsou připraveny jen ty krásné momenty :D

      Vymazat
    2. :D Souhlasím sem v té fázi alá sem hrdá a on už mě nevykolejí, protože se snaží mi ublížit i když mě už je šumák jo hold někdo umí být vážně ubohý... :D Jdeme vstříc lepším zítřkům! :)

      Vymazat
  33. Neboj se, vše zlé pomine a zase bude dobře. Chce to hlavně odvahu být ve všem upřímná vůči sama sobě a nezapomínat na lásku k sobě, na sebeúctu, na respekt k vlastním pocitům, vlastním vnitřním potřebám. Mít se ráda se vším všudy, pak člověk snese i samotu a vlastně si ji dokáže i užít. :) Nebýt sám je pak jen vítané spestření života. I když tě neznám, držím palec.

    OdpovědětVymazat
  34. Jsem se omylem hodila jako anonym. Tak to napravuji.
    Silly Jane

    OdpovědětVymazat
  35. Veru, slunce opět vyjde! Četla jsem ten článek se zatajeným dechem a fakt, že bych se měla v 17ti naprosto osamostatnit...no, asi by mi to šlo ztěžka. Obdivuji takové lidi a pár jich znám z okolí a jsou to pak silné povahy. Já byla v 17ti dítě...

    A s láskou je to většinou tak, že když přestaneš hledat, ona si tě najde.

    Věřím v osud a bez pochyby se mi to vždy vyplatilo!

    Těším se na další post a přeju, ať se máš brzy lépe...!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, souhlasím se vším co jsi napsala a nemysli si, já tehdy taky o životě nic nevěděla. on si člověk musí na vše přijít sám.

      Vymazat
  36. Verunko tento článek se ti opravdu moc povedl. Úplně se v něm momentálně vidím. Držím ti palce, ať je ti brzo mnohem líp.
    Rodiče si člověk nevybere, to znám sama moc dobře. Naštěstí se ale naši rozvedli tzv. za pět minut dvanáct a já mám teď s tátem relativně dobrý vztah.

    Doufám, že brzy budeš zase to naše sluníčko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, děkuji za vzkaz a posílám ti virtuální objetí-brzy bude lépe!

      Vymazat
  37. Ahoj Veru,
    nemáme to žádná lehké ,ale jsme silné ženy a zvládnem všechno co nám život a osud přivede do cesty.
    Jednou jsem si přečetla citát od jistého H.W. Longfellouw a ten řekl:
    Být silný znamená být šťastný.
    Přeji Ti z celého srdce abys byla moc silná, protože jedině tak budeš šťastná.
    Kašli na hloupé a nenávistné lidi.Dívej se dopředu a s láskou a pokorou přijmy vše co přijde. Ona každá tahle bolest tě posune dopředu a jednou bolet přestane.Zkus si z každé téhle bolesti vzít to dobré.
    Drž se. Michaela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásně napsáno Míšo, děkuji za tvá slova.

      Vymazat
  38. Ahoj Verčo,
    držím Ti palce , aby jsi tohle pro Tebe těžké období překonala...a věřím, že to dokážeš, na svůj věk mi připadáš velice samostatná a inteligentní žena, která umí jít za svým " cílem".
    Tohle k životu prostě patří a posune Tě zase dál...:-)
    Tvojí maminky je mi moc líto, není zřejmě moc v životě šťastná...snad časem k sobě najdete cestu zpět.

    OdpovědětVymazat
  39. Krasny clanok, i ked smutnejsi...bavis ma coraz viac a viac a to ta sledujem uz dlhsie...Su ludia okolo nas, prichadzaju, odchadzaju, niektori nas vyciciavaju ani o tom nevieme...ini nam davaju energiu...Niekedy trva viac rokov, kym zistis, ze dany clovek za to nestal,kym sa pride k danemu rozhodnutiu.Ale ty si silna zena a coskoro bude lepsie. Drzim palce a smer vpred, do minulosti sa vracat nemusi, co bolo, stalo sa a zmenit sa to uz neda...keby sa dalo, vsetci by sme asi vela veci spravili inak, ale v danej chvili to tak malo byt:) ada

    OdpovědětVymazat
  40. thanks for stopping by my blog and leaving your lovely comment. now following and looking forward to your future posts! maybe we can also keep in touch via fb/bloglovin? let me know :)

    http://glamourdrama.blogspot.it

    OdpovědětVymazat
  41. Moc hezky napsané.. Mám to teď podobně.. Nevím co víc napsat. Jsi očividně silná ženská tak se drž.

    OdpovědětVymazat
  42. Ahh!! Luxusní článek...konečně nějaký blog, kde nejsou "jenom" hezké obrázky ale dá se i číst...Btw. nechceš napsat knihu? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D :D :D

      Obávám se, že brzy budou zase jen obrázky..

      Vymazat
  43. Veru nechtěla jsem nic psát ale nedá mi to. Mám s matkou podobný a velice komplikovaný vztah, jestli se tomu vůbec dá říkat vztah:) Víš ono jsem ženy které nemají "výbavu v hlavě" na to byt matkou a prostě matky jsou a svoje děti berou bud jako velkou překážku v karieře a nebo jako svůj největší životní omyl, jsou ovšem i ještě horší varianty. Ony za to vlastně ani nemůžou, nemají bunky na to aby pochopily že něco dělají blbě. Jedině co můžeš v této situaci dělat je ignorovat tu osobu, ale úplně, nedávát jim žádné podněty ke komunikaci s tebou. Neměla jsi na ty komentáře vůbec reagovat. Ono totiž těm osobám pravě o to jde-vyprovokovat tě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sama bych to nenapsala lépe, bohužel :-/ A díky, že jsi mi napsala!

      Vymazat
  44. Tak a vidím chybu:) ne jsem zeny ale jsou zeny:)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář a přeji vám hezký den!

Veronika